Sokolnictví je jedním z nejstarších vztahů mezi člověkem a dravcem, které trvá více než 4000 let. Je to tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. Sokol a jeho kořist se vyvíjeli společně po mnohon a mnoho let jejich vzájemné spoluexistence. Sokol je přizpůsoben k lovu kořisti a kořist vyvinula mnoho způsobů, jak mu uniknout. To vede k fascinujícímu pohledu, když tyto protikladné zájmy spolu vzájemně bojují. Sokolnictví je považováno za hluboce empatickou aktivitu a sokolníci chápou, že jejich dravci i lovená zvěř musí být zachována pro další staletí. Avšak myslivost je stále hlavní součástí sokolnictví, které je zapsané od 14.listopadu 2010 jako kulturní památka ČR v UNESCO. Proto i my prezentujeme sokolnictví jako součást myslivosti na školských a jiných zařízeních. Snažíme se přiblížit myslivost nejen dětem. Myslivost je úzce spojena s ochranou přírody, kterou si vkládáme jako hlavní cíl pro naše projekty.

Příroda bez nás dokáže žít,my bez ní ne!

Proto je důležité aby byla ochrana přírody prioritou na všech osvětových akcích. Této osvěty není nikdy dost.

Ale nejen to. I dospělí si často pletou významy slov hajný–myslivec.

Nebo si pletou zvěř u nás žijící. Mnohdy si myslí, že srnec je mládě jelena.